Jdi na obsah Jdi na menu
 



„Po práci a v neděli, kuželnu jsme stavěli“.  Tuto větu mohou návštěvníci spatřit na nástěnce při vstupu do kuželny. Spolu s fotografiemi zakládajících členů dokumentuje počátky vzniku novoměstského oddílu kuželek a nadšení při výstavbě nové kuželny.

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A co tomu předcházelo?

Kuželky se kdysi hrávaly v královských palácích, ale tak daleko se vracet nebudeme, později především v zahradních hospodách. U nás v Novém Městě na Moravě se koulelo u Gregorů, U Německých, v pavilonu na Sokolovně a především v chatě na Harusově kopci, kde byla kuželna nejzachovalejší. A právě tady se pánové Janda a Šenkyřík spolu s dalšími (Čech, Remeš, Hlaváček, Zobač, Majer, Fousek) rozhodli povýšit své občasné hraní na pravidelný sport. V květnu 1953 založili oddíl TJ Slovan Nové Město na Moravě a začali pravidelně trénovat. K ověření svých schopnosti si již v srpnu pozvali zkušený tým. Přijeli hráči z TJ Jiskra Třebíč-Borovina. Hrálo se na 25 hodů sdružených. Na oplátku pak byli pozvání do Třebíče. Slavnostní nástup, atmosféra utkání a hlavně samotná třebíčská kuželna nadchla novoměstské kuželkáře takovým způsobem, že se rozhodli postavit si novou kuželnu. Tehdy se zrodilo „Po práci a v neděli…“.

Nadšení bylo obrovské, protože již v lednu příštího roku byla kuželna slavnostně otevřena přátelským utkáním. Tentokrát byli pozvání hráči ze Slovanu Jihlava.

Ještě téhož roku se přihlásili do krajské soutěže (za soupeře jim byli hráči z oddílu TJ Slovan Jihlava, TJ Slovan Kamenice nad Lipou, TJ Slovan Dačice a TJ Spartak Pelhřimov.) Od tohoto okamžiku pak koulení v Novém Městě dostalo pravidelný řád. Se střídavými úspěchy, s jedním nebo dvěma družstvy, se pravidelně zúčastňovali soutěží na krajské úrovni a družstvo A po dobu deseti let bojovalo i na divizní úrovni, družstvo žen 3 roky hrálo 3. ligu a dorostenci v jednom roce bojovali dokonce ve 2. lize.

Vypočítávat úspěchy jednotlivců by zabralo několik řádků. Mezi největší určitě patří medaile získané na mistrovstvích České republiky a účast na světovém poháru dorostenek v rámci reprezentačního výběru.

Hned od počátku se v rámci oddílu hrál vánoční turnaj jednotlivců, který se nepřetržitě hraje dodnes jako Štěpánský turnaj. Od roku 1980 se organizuje soutěž neregistrovaných. Ale to už jsme v současnosti. Nástupci Šenkyříka (na jehož počest se už řadu let hraje turnaj dvojic) dnes mají tři družstva dospělých, dorostenci a žáci se pravidelně zúčastňují svých turnajů organizovaných Českou kuželkářskou asociací. Hráči odcházejí, ale i přicházejí (a kolik nás bylo můžete taky vidět) a tak snad ještě nějakou dobu budeme z novoměstské kuželny slyšet charakteristický zvuk padajících kuželek a zvonu ohlašující trefenou devítku.
 

tabule2.jpg

Dnešní kuželnu by asi první členové nepoznali. Asfaltová dráha byla nahrazena saduritem, máme nové topení, nové osvětlení a někteří z těch, co jako kluci chodili za mírný poplatek ručně stavět kuželky, už taky dávno hrají a kuželky jim staví automat. Ten už taky i sám počítá a tiskne. A pokud někdo nechce přijít ani o posezení u kávy a popovídat si s kolegy, ani o dramatické zápasy, může vše sledovat v přilehlém baru přes televizní kamery.

Co se však nezměnilo je stále nadšení a láska nás pokračovatelů v tuto kdysi vskutku královskou hru a naděje, že nám to nějaký čas ještě bude padat. Takže „Hodu zdar!“ a spolu s básníkem …a kuželky ať duní hlukem hromu.

 

zpracoval:

Hlisnikovský Karel 

Bartoš Vladimír